Modely crankového typu jsou mezi rybáři velmi oblíbené díky své všestrannosti. Je to jeden z mala typů woblerů, na který velmi dobře reagují prakticky všichni naši dravci. Velké oblibě se těší především  u ,,sumco-vláčkařů“ a lovců candátů. Právě sumci, candáti a štikou jsou i nejčastěji lovené ryby na Crank M65 11A.

Cranky však  mají i své neduhy. Obvykle se využívají k lovu v blízkosti dna a mnoho modelů trpí na mechanické poškození  lopatky nebo barvy. Největší problém je však ztráta vyváženosti při nárazu do překážky (kamene, hrany).  Wobler ztratí chod a má tendenci se přetáčet nebo zamotat.  Na všechny tyto problémy bylo u  Cranku M65 11A pamatováno.

Problém se ztrátou vyváženosti při nárazu do překážky DUO vyřešilo hned několika zlepšeními. Prvním je upravený tvar lopatky. Crank se díky této změně od překážky „neodrazí“, ale “obepluje” ji při zachování akce i hloubky ponoru.  Zachování stability pomáhá si systém vyvážení v podobě tří velkých kuliček, které po nárazu umožní wobleru vrátit se do optimální polohy.

„Sound systém“
U cranků je zvukový projev wobleru velké téma a často rozlišuje průměrné woblery od skvělých. U modelu DUO Realis Crank M65 11A byla použita tzv. Ozvučnice. Ta spočívá v obklopení největší ocelové kuličky ocelovými děrovanými pláty. Díky různé frekvenci materiálu kuličky i ozvučnice vydává crank dvě různé (nikoliv duplicitní) zvukové frekvence. Díky tomu může být tento crank účinný i v místech, kde již dravci na zvukové woblery nereagovali.

U cranku M65 11A byl kladen zvýšený důraz na odolnost.  Vzhledem k častým nárazům do překážek a útoky velkých dravců –  především sumců musí být cranky odolnější. Toho bylo docíleno použitím systémem přepážek a pevné zátěže. Tím sice narůstá technická náročnost zpracování wobleru (a tím i cena), ale díky tomu můžeme garantovat maximální možnou odolnost. Samozřejmostí pak bylo použití pevnějších trojháčků.

Trolling – Technika trolování je celkem jednoduchá a není třeba ji nijak zvlášť představovat. Pouze doplníme, že lepších výsledků jsme dosáhli při pomalejších rychlostech trolingu kolem 3 km/h.

Klasická přívlač – cranky jsou na vedení velmi jednoduché. Pravidelně se nám nejvíce osvědčilo klasické přitahování bez výraznějších změn. Pokud lovíte na velmi prochytávaných vodách doporučujeme u přitahování občasnou pauzu a změnu rychlosti přitahování. Případné doplnění krátkým trhnutím. Agresivní vedení twitchováním v případě cranku se příliš neosvědčilo a vzhledem k většímu odporu cranku je i dost namáhavé. Pouze technika dlouhých “potáhnutí” v délce cca 80-100 cm přinášela výsledky. Nejvíc se osvědčila v hloubkách kolem 2-2,5 při cíleném lovu štik.