Menu
Přihlášení
a registrace
Po - Čt: 9–12 h a 13–16 h, Pá: 9–14 h
483 104 444
Úvod Magazín Zajímavosti Jak ryby slyší a vidí?

Jak ryby slyší a vidí?

Pro to být dobrým rybářem nestačí znát specifické způsoby lovu a mít správné vybavení. Je dobré si občas přečíst zajímavý článek o samotném životě ryb, jejich stavbě těla, a nebo o tom, jak samotná ryba vnímá okolí, ve kterém žije. Proto věříme, že tento článek rozšíří vaše obzory a dozvíte se spoustu zajímavostí. Podrobně se v něm podíváme na to, jak vůbec samotná ryba vidí a jak slyší.


Jak funguje rybí oko?


Ryby díky svému zraku nacházejí potravu nebo zjišťují různá nebezpečí, která na ně pod hladinou číhají. Rybí oči jsou různě velké, záleží, v jakém prostředí se ryba nachází a žije. Ty, které žijí v čistých vodách, kde se primárně podle zraku orientují, je mají větší. Naopak ryby, které žijí u dna, mají oči podstatně menší. Zářný příklad je například sumec. Ten, ale i ryby, které loví večer, vidí hůře než ryby, které žijí v čisté vodě nebo v horním sloupci vody. Ty mají zrak velice dobrý, a tak je důležité být při pohybu okolo vody obezřetný, protože pohyb rybáře nebo jeho stín rozhodně vnímají. Navíc některé ryby jsou schopné díky umístění očí vidět i dozadu. Mezi ně patří například bolen, pstruh nebo štika.

Rybí oko je kulovitého tvaru a nemá oční víčka ani slzné žlázy, protože zde dostatečnou vlhkost samotného oka logicky zabezpečuje voda, ve které žijí. U některých druhů, například vranky, se můžeme setkat s tím, že je oko chráněno dvojitou vrstvou rohovky, aby nedošlo k poškození oka. Díky kulovitému tvaru čočky a jejího pohybu ven a dovnitř ryba dokáže skvěle zaostřit a vidí na větší vzdálenost. Pokud se ryba nachází ve větší hloubce, dokáže se rybí oko během chvíle zvětšit tak, aby pohltilo dostatečné množství tlumeného světla.

Sítnice rybího oka má stejně tak jako ta lidská dva typy buněk, a to tyčinky a čípky. Čípky jsou buňky, které umožňují vidění barev a fungují ve dne. Tyčinky naopak skvěle poslouží při nočním vidění, neumí však rozlišovat barvy, pouze intenzitu světla. Ty ryby, které přijímají potravu během dne, mívají více čípků v sítnici, naopak ty, které loví v noci, mají více tyčinek. Počet čípků je navíc daný velikostí oka. Čím je oko menší, tím je i menší počet čípků. Na základě toho, jak světlo dopadá na rybí oko, vystupují do popředí buď tyčinky, nebo čípky. Rybí oko má díky těmto funkcím rozlišovací schopnost zhruba do 10 metrů

Jak ryba vidí barvy?



Pokud jste četli předchozí řádky pozorně, tak víte, že ryba barvy skutečně vidí. Nicméně je důležité si uvědomit, že světlo se chová jinak na vzduchu a jinak ve vodě. Tím se samozřejmě liší zobrazování konkrétních barev. Nejkratší vlnovou délku má fialová, modrá, pak zelené, žlutá a oranžová a nejdelší je naopak u červené barvy. Jak světlo prostupuje vodou, je část jeho energie pohlcována. Barvy s nejdelší vlnovou délkou jsou pohlcovány jako první, teplejší barvy proto mizí mezi prvními. Pokud vezmeme v potaz výše zmíněné barvy, tak červená je pohlcována nejdříve, a to do prvních 6 metrů. Oranžové barvy jsou pohlcovány v hloubce 9 až 12 metrů, žluté pak 18 až 20 metrů. Oproti tomu zelené a modré barvy jsou viditelné tak hluboko, jak jen dosáhne světlo. Je logické, že množství světla samozřejmě klesá s hloubkou. V 10 metrech jsou oranžové nástrahy stále oranžové, ale již nejsou tak jasné, jako tomu bude u vodní hladiny. Žlutá nástraha může být viditelná v 18 metrech v čisté vodě, ale také může zmizet ve 40 centimetrech kalné vody, kde je téměř neviditelná. Je proto důležité vzít v potaz i to, jak je voda zakalená.

V opravdu velké hloubce, kde je minimální světlo a téměř tma, se stříbrné nebo bílé nástrahy mohou jevit jako správná volba. Nástrahy, které odrážejí světlo jsou tak ve větších hloubkách logicky lépe viditelné. Intenzita světla je během dne důležitá a ovlivňuje i výběr barvy nástrah. Pokud je zataženo, sluneční paprsky neproniknou tak hluboko do vodního sloupce jako za jasného počasí. Jestliže je šero a intenzita světla klesá, vybírejte červené nástrahy, ty v tomto případě ryby lákají nejvíce. Poté můžete vybírat mezi oranžovou, žlutou, zelenou a modrou.

Jak jsme již zmiňovali na předchozích řádcích, při soumraku a klesání intenzity světla ryba začíná vidět pomocí tyčinek, z toho důvodu je méně schopna rozlišovat barvy. Jakmile se setmí, měli byste tak volit mezi tmavými a světlými nástrahami. V opačném případě, kdy se rozednívá a světla je více, ryby začínají vidět pomocí čípků. Pořadí barev je tedy obrácené a ryby lépe v tomto období vidí modrou, zelenou, žlutou, oranžovou a nakonec červenou.



Pro zpestření článku pro vás máme i jednu zajímavost. Vědecké studie dokazují, že pstruh duhový a lososi mají shodné barevné vidění jako my lidé. Jsou schopni tak rozlišovat barvy až ve 24 odstínech. Navíc pstruh duhový je schopen zaostřit jak na vzdálené, tak i blízké předměty současně a jasně tak vidí barvy v různých vzdálenostech.

Volba správné barvy nástrahy je při lovu důležitá. Dravec na nástrahu zaútočí s cílem ji sežrat, a nebo v případě, že jste ho nástrahou vyprovokovali. Vědecké studie dokazují, že většina ryb, než se vydá za nástrahou, ji nejdříve musí vidět, proto je viditelnost a správná barva nástrahy opravdu důležitá pro úspěšný lov.

Jak ryba slyší?



Ryba sice na první pohled uši viditelné nemá, ale slyší velmi dobře, ač je skladba jejího sluchového ústrojí jednodušší než u jiných obratlovců. Přenos zvuku k rybám zajišťuje voda, která je v tomto případě dobrým vodičem. K vnímání zvukových vln využívá ryba jak své sluchové ústrojí, tak i postranní čáru tzv. proudový orgán na svém těle.

Nyní se pojďme podívat na sluchové ústrojí podrobněji. Sluchové ústrojí ryby tvoří neúplné vnitřní ucho a je tak mnohem jednodušší, než tomu je u jiných obratlovců. Sluchové ústrojí je tvořeno bludištěm tří váčků a třemi polokruhovitými chodbami. V bludišti se pak nacházejí tři vápenité útvary. Tyto útvary se nazývají otolity. Jejich základní funkcí je zajištění rovnováhy samotné ryby. Podle otolitů lze určit mimo jiné i přesné stáří ryby. To se určuje přírůstkovými kroužky, které na otolitech přibývají dle věku ryby. V letním období jsou tmavší a silnější, v zimě naopak světlejší a slabší. Ve výsledku vypadají jako takové malé letokruhy ryby.  Podle toho, kam na výstelku váčků začne otolit tlačit, ryba pozná, jestli není například břichem vzhůru. Zvukové vlny se rybám do středního ucha dostávají přes lebeční kost. Vzruchy citlivých buněk drážděním a chvěním otolitů jsou vedeny sluchovým nervem do mozku. Ryby tak často slyší zvuky s vysokým kmitočtem, na které naše lidské ucho neregistruje.

Postranní čára tzv. proudový orgán je ve své podstatě kanálek vyplnění řídkým slizem. Tento sliz v něm vibruje v souladu s venkovním vlněním vody resp. se změnami tlaku. Dráždí tak výrůstky senzorických buněk, které jsou ve shlucích na dně kanálku. Odtud jsou impulzy přenášeny pomocí nervu do míchy a poté do mozku. Vzdáleně to tak může připomínat sluchové ústrojí. Proudový orgán však slouží k zachycování nízkofrekvenčního vlnění mezi 1 - 25 Hz. Jedná se v tomto případě spíše o šestý smysl, který rybu informuje o směru pohybu okolní vody a jak plout s co nejmenším úsilím. Navíc jí tento šestý smysl umožňuje vyčíst, kam uhnout, aby nenarazila za tmy nebo v kalné vodě do překážky.  Je to vlastně taková nadstavba ke klasickému rybímu sluchu.



Ač se může zdát, že mají ryby vytříbený sluch, neplatí toto pravidlo u všech. Jsou mezi nimi i takové, které jsou v přeneseném slova smyslu tak trochu “nahluchlé”. U nás to jsou například šiky, pstruzi a okouni. Nemusíte tedy být při jejich lovu až takoví tichošlápci. Nicméně takový kapr, to je úplný opak, má prvotřídní sluch. Jeho ucho je napojeno na vzduchový měchýř, a tak slyší opravdu dokonale. 

Na závěr naší kapitoly o sluchu si dovolíme zmínit ještě jednu zajímavost. Byly prováděny vědecké výzkumy u karase zlatého, který umí velice dobře “prchat” před hlukem. Jeho nervové buňky v postranní čáře vnímají zvuky a vibrace a předávají tyto signály do mozkových buněk. Trvá to méně než milisekundu, než tyto buňky vyvolají svalovou kontrakci po straně rybího těla. Výsledek je tak ten, že se ryba ihned odkloní od přicházejícího hluku. Některým karasům byla právě v rámci vědeckých pokusů tato postranní čára odstraněna. Následně jejich pohyb postrádal jakýkoliv směr. Naopak ty ryby, které byly “pouze” oslepeny, dokázaly uniknout správným směrem, i když nic neviděly. Na základě tohoto poznání bylo zjištěno, že při lokalizaci zdroje zvuku se ryby spoléhají primárně na svoji postranní čáru

...zajímá vás více informací?

Pohltila vás rybařina natolik, že toužíte po tom získávat více a více informací nejenom o životě samotných ryb, ale například i o různých rybářských technikách? V našem e-shopu jsme pro vás připravili speciální kategorii, ve které vás čekají zajímavé materiály v podobě knih a DVD z rybářského světa. Pokud hledáte odpovědi na své otázky, rozhodně se podívejte do našeho výběru toho nejlepšího v rybářské literatuře a DVD na české trhu.

V případě, že si nevíte rady, či byste potřebovali poradit ohledně správného výběru jak rybářských knih, DVD, tak i správného vybavení pro samotný lov. Neváhejte a obraťte se na náš tým profesionálů e-mailem na info@tropicfishing.cz, jsme pro vás k dispozici.
 

6 důvodů, proč nakoupit u nás

Poznejte nás
  • Doprava při nákupu nad 1000 Kč zdarma

  • Založeno 2000 - tradice prodeje již 20 let

  • Možnost nákupu na splátky

  • Možnost vrácení zboží do 30 dnů

  • Nejširší sortiment - v nabídce více než 100 000 produktů

  • Rybařině rozumíme - v teamu je i mistr světa

Hodnocení našich zákazníků

Další hodnocení zákazníků

90%

Ověřený zákazník

  • Rychlost dodání, super

100%

Ověřený zákazník

Je to rychlé od objednání po doručení.
Cookies nejsou sušenky
Sbíráme anonymní data a měříme, abychom náš web mohli dále vylepšovat. Souhlasíte se sběrem cookies?